O ZLATE A STŘÍBRE

ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ CHEMICKÉ VLASTNOSTI ZLATA
Chemická značka: Au (Aurum)
Protonové číslo: 79
Relativní atomová hmotnost: 196,96655 g / mol
Hustota: 19 290 kg/m3
Teplota tání: 1 064 ° C
Teplota varu: 2 856 ° C

Zlato je ušlechtilý kov žluté barvy, velmi odolný vůči běžným chemickým vlivům, hlavně vůči vzduchu a vodě (zlato nerezaví). Rozpouští se jen v lučavce královské (směs koncentrované kyseliny dusičné a chlorovodíkové) a v roztocích kyanidů. Vyznačuje se vysokým leskem, tepelnou a elektrickou vodivostí, tažností a kujností. Při prvním setkání se zlatem si ale určitě všimnete, že je zlatý předmět vzhledem ke svým rozměrům neobvykle těžký. Charakteristickou vlastností zlata je totiž vysoká hustota, 19 x vyšší než voda, 2,5 x vyšší než železo či měď, skoro 2 x vyšší než stříbro či olovo.
Vysoká hustota zlata způsobuje, že při rýžování klesá na dno zlatokopecké pánve, zatímco lehké minerály se odplavují a při krouživém pohybu vypadávají z pánve ven. Také snadno odhalíme podvod, pokud se nám pokusí nepoctivý obchodník podstrčit pozlacenou minci z jiného kovu. Tabulkovou hustotu známe. Pak zbývá jen porovnat zda danému objemu mince odpovídá její hmotnost. Existuje totiž jen několik kovů těžších než zlato, které by se daly smíchat s mědí aby hmotnostně odpovídaly, všechny jsou však ještě dražší než zlato.

A ještě jeden příklad – vysoká hustota zlata umožní uložit ohromné ​​hodnoty domalého objemu. Odlitek zlata o rozměrech běžné krabičky od cigaret by vážil přes 2 kilogramy!
Čisté zlato je měkké. Když chceme, aby bylo tvrdší, přidáváme do něj měď nebo stříbro. Obsah zlata v takových slitinách se měří v karátech. O čistém zlatě říkáme, že je karátové, zatím co slitinu stejného množství zlata a například stříbra označujeme jako 12 karátové zlato. V 18-karátovém zlatě se nachází 18/24, čili 75% čistého zlata.

ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ CHEMICKÉ VLASTNOSTI STŘÍBRA
Chemická značka: Ag (Argentum)
Protonové číslo: 47
Relativní atomová hmotnost: 107,8682 g / mol
Hustota: 10 490 kg/m3
Teplota tání: 961,78 ° C
Teplota varu: 2 162 ° C

Stříbro je jeden z prvků známých už od starověku. Z běžných kovů má nejlepší elektrickou a tepelnou vodivost. Z mechanické a metalurgické stránky je velmi dobře zpracovatelné – má dobrou kujnost a dobře se odlévá.
Přestože stříbro patří mezi drahé kovy, které se vyznačují silnou chemickou stabilitou, velmi dobře reaguje s kyselinou dusičnou.
Na suchém čistém vzduchu je stříbro neomezeně stále. Stačí však i velmi nízké množství sirovodíku (H2S), aby stříbro začalo černat, protože na jeho povrchu vzniká vrstva sulfidu stříbrného Ag2S.
Dosud se celkově vytěžilo asi 2,2 miliardy uncí stříbra, přičemž dnes disponujeme objemem asi 300 milionů uncí. Jinými slovy, 85% všeho vytěženého stříbra nenávratně zmizelo v průběhu pár let.