UŽITEK DRAHÝCH KOVŮ

ZLATO – VYUŽITÍ
Zlato se stalo důležitým materiálem v mnoha moderních aplikacích a hraje rozhodující roli v rozvoji průmyslové a ekonomické činnosti. Zlato, jako mnohé jiné kovy, se stalo nedílnou součástí našeho každodenního života. Kovy a kovové směsi zůstávají jedním ze základních vstupů pro procesy průmyslové výroby a pro výrobky každodenní spotřeby. I přes novým vyvinutým syntetickým materiálem se použití aspotřeba kovů za poslední dekádu plynule zvyšovala.
Zlato je nezbytný materiál, který zajišťuje spolehlivost mnoha výrobků, od zubního lékařství po letadlové motory. Od prvotních dob, kdy se zlato používalo zejména ve šperkařství, jeho vynikající schopnosti a výjimečné vlastnosti umožnily širokou škálu použití v mnoha průmyslových odvětvích, jako např. elektronika, medicína, výzkum vesmíru atd..

Ve šperkařství

Zlato se používá zejména na výrobu šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem. Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z nějzhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu nejvíce zbarvují vzniklou slitinu -vzniká tak v současnosti dost moderní bílé zlato. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech.

ZLATO ve strojírenství

I velmi tenký zlatý film na povrchu kovu jej dokáže účinně ochránit před korozí. Zlacení kovových materiálů se uskutečňuje elektrolytickým vylučováním zlata na příslušném kovu, který je ponořen do zlatícím koupele.
Okna na letadlech jsou také potaženy tenkým zlatým filmem, aby se snížilo sluneční záření a aby se zabránilo jejich namrzání.

ZLATO v elektrotechnice

Vzhledem ke své vynikající elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí se velmi často používá v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Hlavním oborem využití je zde především zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů v počítači (kontakty mikroprocesoru). Pro tyto účely se příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou vrstvou.

ZLATO V ZUBNÍ TECHNICE

Zlato je již dlouhou dobu součástí většiny dentálních slitin, tedy materiálů, sloužících v zubním lékařství jako výplně zubů napadených zubním kazem nebo na konstrukci můstků a jiných aplikací. Důvodem je především zdravotní nezávadnost zlata, které je natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké a proto se v aplikují jeho slitiny především s mědí, stříbrem, palladiem, zinkem, cínem, antimonem, někdy je součástí dentální slitiny také indium, iridium, rhodium nebo platina.

ZLATO JAK INVESTIČNÍ KOMODITY

Zlato je svým způsobem finanční pojištění. Jako historie mnohokrát ukázala, zlato je nejlepší ochranou před finanční katastrofou. V případě astronomické inflace, ochromující deflace či dokonce při rozpadu finančního trhu, poskytuje zlato bezpečí a jistotu. Jak ukázaly mnohé pády měnových systémů, ti kteří vlastnili zlato, nezůstali bez prostředků. Ke zlatu se lidé uchylují tradičně a instinktivně.

STŘÍBRO – VYUŽITÍ
Stříbro je nenahraditelný kov. Moderní život, jak ho známe by bez stříbra nemohl existovat. Fotografie, baterie, elektronika … tyto věci už dosáhli dospělosti a stali se široce používanými v průběhu druhé světové války, resp. krátce po ní a následně se jejich používání prudce rozšířilo po šedesátých letech díky vědeckým objevům týkajících se průmyslového využití stříbra. Stříbro se používá v elektrotechnice, kosmonautice, lékařství, mincovnictví, při výrobě CD a DVD nosičů ve fotografickém průmyslu, ve sklenářství, ve stavebním průmyslu, při výrobě baterií, ložisek, katalyzátorů, pesticidů, na elektrické vodiče, v elektronice, medicíně, zubním lékařství, na elektrolytické pokovování, lékařské nástroje, zrcadla, reflexní povrchy,fotografie, solární články, čištění vody a pro další použití.

V průmyslu se používá méně než 10% produkce zlata. 90% zlata, které bylo vprůběhu historie vytížené, je dosud někde k dispozici ke koupě. Při stříbře je to jinak. Dosud se celkově vytěžilo asi 2,2 miliardy uncí stříbra, přičemž dnes disponujeme objemem asi 300 milionů uncí. Jinými slovy, 85% všeho vytěženého stříbra nenávratně zmizelo v průběhu pár let.